Zdravím!
Jsou to už dva měsíce a něco co jsem se vrátila z Ročova, kde jsem byla česat chmel. A tak jsem si řekla, že Vás s touto prací seznámím:-)))
Já jsem tam jela jako náhradník - přítel od kamarádky nemohl, tak jsem jela nakonec já. Dozvěděla jsem se to týden předem, ale i to byl dostačující čas dokoupit věci, které mi chyběly.
Předem upozorňuji, že je to mega dlouhý článek. Chci Vám totiž přiblížit chmel dle mých zkušeností a pocitů, ne jen popsat proces sklizně a česání, který si můžete přečíst na internetu. Do článku jsem také zařadila video s procesem česání chmele a spoooustu fotek.:-) Tak si uvařte čaj a hurá do čtení:-)
Čím tak začít? Asi tím, že chmel je trvalka. To jsem třeba nevěděla.:-) Jak každý víte, z chmele se dělá pivo. Něco málo jde také do kosmetiky a tak tento článek nebude zase úplně mimo:-).
Bohužel už to není jako kdysi - už nemůžete na chmel (aspoň na farmu, kde jsem byla já) jet na vlastní pěst. Musíte se tam dostat přes agenturu a ta si samozřejmě bere nějakou část z Vašeho výdělku. Odkaz na agenturu najdete na konci článku.
Nu a nyní už začnu... a to odjezdem na farmu.
Na farmu se můžete dopravit sami, nebo máte možnost hromadné dopravy autobusem, kterým jsem jela i já. Sraz byl u Vysoké školy báňské- technické univerzity Ostrava, kde jsme podepsali daňová prohlášení, kufry a bágly jsme si dali do zavazadlového prostoru a jeli jsme.:-) Cesta do Ročova (u Loun) trvala asi 6 hodin i s přestávkami. Když jsme přijeli docela pršelo, ale ne, že by to byl nějaký liják. Po příjezdu jsme se ubytovali na ubytovně, která je hned vedle česaček, šli jsme na školení bezpečnosti, dostali jsme stravenky a povlečení (na polštář, deku, prostěradlo). Pokoje jsou v poměru k počtu lidí docela malé, ale věřte mi, že pokoj opravdu není místo, kde strávíte nejvíce času.:-) Na pokoji mohlo být až 10 lidí, nás tam bylo 8 a bohatě to stačilo. Postele jsou klasika staré s matracema a pérama, které strašně vržou a když na to nejste zvyklí tak máte pocit že se člověk, který spí nad Vámi propadne:-D. Naštěstí se nic takového nestalo. Je fajn mít vlastní spacák. Večer se šlo do hospůdky, ale pro nás, co jsme tam byli poprvé to bylo pořád takové zvláštní, protože jsme se znali jen mezi sebou.
Málem bych zapomněla na rozdělení práce: již v Ostravě jsme si mohli zamluvit kde kdo chceme být. Aby se nestalo, že třeba dvě kámošky co jedou budou každá někde jinde. Pokud opravdu chcete být spolu doporučuji si sednout co nejblíže k řidiči a ihned nahlásit, že chcete být spolu, popřípadě to nahlásit již u podepisování daňového prohlášení.:-) Můžete pracovat buď jako polař (na poli) nebo jako česač (na česačce). Polařů je dost málo, protože v dnešní moderní době už mají traktory tzv. solar, takže si prostě ten chmel sklízí sami a nepotřebují k tomu lidi. Ti, co ho ještě nemají pak mají bandu polařů, kteří velkými nůžkami stříhají liány, pak tam jsou lidi, kteří je rovnají na přívěs a pak také lidé, kteří uklízejí zbytky z těch drátů (to je ale práce na plošině a také je o něco lépe placená). Nevýhodou polařů je, že se na pole chodí za každého počasí, tudíž se může stát, že budete celý den moknout. Také začínají o hodinu dřív, abychom my na česače měli co česat (ano, byla jsem na česačce). A pokud jste polař musíte se také spokojit s toaletou alá pole.:-) Na česačce jste pod střechou a taky Vám tam např. hraje hudba (pokud máte šikovné strojníky jako my).
česačky
Nu a první den ráno se jde ihned pracovat. Nejdříve je tu ale snídaně. Na snídani je vždycky pečivo (rohlík nebo chleba) a k tomu: máslíčko, med, salám, párek, sýr, prostě všechny takovéhle věci, které dostanete normálně zabalené (není to namazané na pečivu). Horký čaj je samozřejmostí. Ten je k dispozici po celou dobu u česaček. Horší jsou pak ty včely a vosy kolem. Je úplně jedno, v kolik přijdete na snídani, ale v 6:30 se už pracuje. My jsme měli ve smlouvě 12 h práce denně, jenže to se vždycky nedá přesně dodržet - záleží na tom jak se ten den daří, zda se stroj nepokazil a nemůžete prostě skončit v polovině kupy a říct já jdu domů.:-))) Nejdříve jsme se seznámili se strojníky (jsou dva na česačku), Ti nám vysvětlili co se jak a kde dělá a dali pokyn,abychom se rozdělili do dvou skupin po třech (na česačce je celkem 10 lidí - 2 strojníci, 2 pytlaři - dávají pozor na pytle s chmelem, zavazují je a odtahují před česačku a také je váží - to jsou ale většinou lidé místní; a 6 lidí na ostatní práce). Ostatní práce zahrnují navěšování a tahání chmele, válečky č. 1 a č.2 a odpad.
V 10:00 je polévka. Opět dostanete pečiva kolik chcete,stejně tak polévky. Musím říct, že mě osobně polévky velmi chutnaly a ony hlavně bodnou - ráno totiž není zase takové teplo a my jsme navíc neměli zrovna moc slunečné počasí. Na jídlo a ostatní věci je vždy 30 minut.
Pak se pracuje cca od 10:30 do 14:00, to přichází na řadu hlavní chod. Měli jsme: hooodně knedlíků, méně rýže, hutné omáčky, masa dost, byla ryba, rizoto, kuře, brambory, bramborová kaše, zelí, prejt, guláš, ptáčková omáčka (což jsem nevěděla co to je a když jsem se zeptala koukali na mne jak na marťana). Zkrátka a dobře nic dietního.
Další část směny je cca od 14:30 - 17:00, tu jsem měla ráda, protože mi vždycky rychle utíkala :-) Po té následuje opět jídlo, druhý hlavní chod. Při tom dostanete i rovnou večeři - většinou ve formě pečiva a pomazánky, kterou Vám na to kydnou, nebo spíše plná balení paštik, pomazánek, občas rajče, sýry, dokonce jsme dostali i roládu, mňam.:-)
Co se týče jídla: opravdu skvělé, dobře chutnající, 5x denně, pitný režim nepřetržitý a na konci Vám za to strhnou 40 Kč/ den. Tož to je skvělé ne?
Jak jste se dočetli, na česačce jsou tři druhy práce (nepočítám pytlaře), které vykonáváte. Nejprve se koukněte na krátké video, ať máte trošku potuchu o tom, jaký tam je kravál a o tom, jak to vlastně všechno jde a pak si to všechno ukážeme na fotkách.
První co jste viděli byla 3 členná skupinka navěšující liány. Tahle práce je někdy jednoduchá a někdy to dá zabrat. Za prvé chmel strašně škrábe. Jooo, byli tam i lidé, kteří měli krátké rukávy,ale já osobně jsem to zkusila a ihned jsem si dala zpátky mikinu. Tady hodně záleží na tom, jak je kupa poskládaná. Když je zamotaná je velmi těžké rozmotávat ty dlouhé liány. Taky záleží jaká to je odrůda. Některé mají velmi tenké šlahouny, některé zase tak tlusté, že je celý štok strašně těžký a je fuška to tahat. Samotné navěšování není tak těžké, ale je třeba dodržovat pravidla, jinak Vám tam zůstane v řetězu prst a to by nebylo hezké. A pokud navěšujete špatně liány pak padají a trvá Vám to daleko déle. Takže navěšování je neméně důležité.
Liána pak jde do takového "boxu", kde se chmel očesá - na pás padají samotné šišky chmele, listí, atd. Jednou nám tam přijel rohlík a taky ptačí hnízdo. Občas se stane, že spadne celá liána - od toho je člověk na válečcích č. 1, aby to vytáhl. K tomu máte v ruce klacek:-). Když chcete a je to třeba, můžete si pás stopnout. Dále se vytahují tlusté klacíky, dráty. Opravdu záleží na tom, jakou odrůdu češete. Někdy Vám tam padá hoooodně všeho a někdy jen skoro samotné šišky chmele.
Samotné šišky chmele a listy padají dolů na běžící pás.
Chmel jde dále do druhých válečků. Tam už je větší nuda a člověk tam většinou nemá moc co pořádně dělat. Tyhle válečky fakt nejsou oblíbené. Tady taky máte v ruce klacek.
Teď už zbývá jediný člověk - a ten je vzadu za česačkou na odpadu. Stojí tam na vlečce a shrabuje odpad, udusává ho a pak sedí a pořád tak dokola. Pak tam jsou ještě takové dva pytle, které když se naplní tak se vymění a jejich obsah se hodí do odpadu. Já osobně jsem na této pozici nepracovala, protože když jsem jen prošla kolem tak mě to dráždilo v plicích (mám astma) a ihned jsem začala kašlat. Naštěstí jsem měla skvělé spolupracovníky a jim to nevadilo.
Marťa
Nu a tady už máme holky pytlařky, které kontrolují, zavazují a váží pytle. Jeden pytel je cca čtvrt metráku, 4 pytle pak jeden metrák. Náš denní limit byl při první odrůdě 60 metráků/den, pak to změnili na 65/den. Musím říct, že splnit tuto normu je dost namáhavé, ale když se chce a stroj jede tak jak má tak to není zas až takový problém.:-) Poté jede chmel do sušárny, která je hnedka vedle česaček.
Renuš a Karol
V pozadí sušárna.
Na konci směny se musí pouklízet. Pozametat binec z pod stroje a vše vrátit na své místo. Také docela neoblíbená práce. Ale na druhou stranu už se člověk těší do sprchy.
Poznatky a zajímavosti v odrážkách:
- Na farmě v Ročově je nově udělané sociální zařízení - nové toalety, umývárny a sprchy. Teplá voda normálně teče.
- My jsme chodili na pivo do místní hospody cca co druhý den. Jsou i lidé, kteří chodili každý den.
- Ideální pro mne bylo spát min. 5 hodin/den.
- Na česačce je sranda - ale musí být správná banda, což jsme měli.
- Člověk si opravdu vyzkouší, jaké to je pracovat každý den min. 12 hodin.
- Druhý a třetí den cítíte bolest v rukou, bolí i blbé sevření čehokoliv v rukou.
- Po cca týdnu práce přichází krize.
- Každý má jeden den za brigádu volný (neplacený samozřejmě). Špatné je, když na Vás vyjde hned první, nebo na začátku (losuje se, která česačka bude mít volno a tam se tři lidí domluví.) Pak k tomu mají volno 2 lidé z pole. Volno ale přijde vhod. Člověk může prozkoumat okolí.
- Denně se sklidí a zčesá cca 8 ha pole.
- Bohužel není téměř možno se seznámit navzájem s polaři. Jak jsem již psala - oni začínají o hodinu dřív, takže Vy vstanete a oni jsou už pryč. Vy končíte a oni jsou už v hospodě a když tam jdete tak oni jdou už zase zpátky.
- Jelikož traktoristi ke konci sklizně jezdívají na pole dost daleko stává se, že občas musíte na kupu čekat.
- Ke konci jsem kašlala jak tuberák.
- My jsme letos sklízeli 16 dní. Dohromady jsme tedy na chmelu i s cestou tam a zpět strávili 18 dní.
- Chmel dost barví a tak je dobré do práce chodit v tom, co můžete po sklizni vyhodit, včetně bot.
- Rukavice a pláštěnku na odpad(kdyby pršelo) nafasujete.
- Traktoristi mívají většinou na svých vozech různá hesla, citáty či svá jména nebo přezdívky.:-)
- Výplatu mají všichni stejnou +- max. 400 (nepočítám, když někdo platí daně). Já si vydělala 9400 Kč.
Poslední den se nakonec slavnostně očesá poslední štok - až k němu dojde. Ten nesmí spadnout na zem - vezme se z kupy a položí se někam bokem. Pak ho všichni společně vezmou a tradá, je konec. Musím říct, že tohle byla hoodně emotivní chvíle. Pak už se čeká na poslední štok celého chmele. Každý rok se vybere jedna česačka, která má tu čest očesat nejposlednější štok. Také přijíždí traktoristi a troubí a děcka bouchají a předávají se chmelové věnce a nějaká ta flaška nejvyšším lidem z družstva. Pak následuje závěrečný velký a pečlivý úklid. A nakonec zvěčnění na stroj. Ten náš se jmenoval Ferda a letos to byla jeho 30tá sezóna. Zvěčňování však není pravidlem.
Naše česačka č.2 a poslední štok.
Polaři a poslední štok celé sklizně.
Takhle jsme se zvěčnili :-)
K závěru dne se jde vedle ubytovny do tělocvičny, kde je tzv. dočesná. Zde se oslavuje konec sklizně, pije se, tančí se. Dostali jsme také kupony na 50 Kč tuším (můžete si za to koupit co chcete). Další den se odjíždí domů.
S Martinkou na dočesné :-)
Nu a to je asi vše. Musím říct, že jsme byli opravdu dobrá parta a už se těšíme, až spolu budeme příští rok zase česat.:-) Dokonce už jsme se sešli na dnech NATO, šli jsme na Lysou a příští týden jdeme na bowling (sice né všichni Ti co jsou z Čech to mají dost daleko), ale já věřím, že se jednou sejdeme všichni.
Strojníci Olí a Aleš, ostatní: Marťa, Adélka, Roman, Tom, Marťa, Karol, Renča
Zleva: Adélka, Marťa, Marťa, já
S Renuškou :-)
S Marťama:-)
Chtěla bych tímto poděkovat všem, kteří se mnou pracovali za úžasnou atmosféru, při které se velmi dobře pracovalo. Zvláště strojníkům, kteří na nás byli hodní a spravedliví. Děkuji Aleši a Olí!
A co Vy? Byli jste také někdy na chmelu?
Krásný večer,
Katy
P.S. Stránky agentury ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat